Daleko víc, než si myslíte. Díky nim jsme šťastní, cítíme se fajn a ráno se budíme s úsměvem na tváři. Hormony ale mohou i za to, že býváme nervózní a náladoví, přibývají nám vrásky a nechtěná kila, chybí nám energie a ztrácíme chuť do života...
Co všechno umí hormony
Hormony jsou látky, které řídí činnost různých orgánů a účastní se všech metabolických dějů. Jsou to v podstatě poslové nesoucí důležité informace, které následně vyvolávají změny v celém organismu. Většinu hormonů produkují žlázy s vnitřní sekrecí, další se pak tvoří přímo v krvi nebo některých orgánech. Celý tento systém je perfektně sladěný, a když v něm něco zaskřípe, ihned to poznáte.
Estrogeny chrání srdce a kosti
Ženské pohlavní hormony estrogeny vznikají hlavně ve vaječnících (v menší míře také v kůře nadledvin, v tukové tkáni a během těhotenství i v placentě). Jsou nezbytné pro vývoj sekundárních pohlavních znaků a ovlivňují průběh menstruačního cyklu (u mužů, kteří rovněž mají v těle menší množství estrogenů, regulují například vývoj spermií a libida – sexuální touhy). Kromě toho se podílejí i na metabolismu kostí. Jejich úbytek proto souvisí s osteoporózou (řídnutím kostní tkáně), která je velkým strašákem pro ženy v období klimakteria. Stejně jako vyšší riziko srdečně-cévních onemocnění, proti kterým nás estrogeny také chrání. Jejich nedostatek lze vyřešit substituční hormonální terapií, nebo podpořit tělo zařazením doplňků stravy či potravin s vysokým obsahem fytoestrogenů (rostlinné složky podobné estrogenům). Tyto látky se nacházejí především v pylu a mateří kašičce, červeném jeteli, pohance nebo sójových produktech.
Endorfiny podporují dobrou náladu
Určitě jste už slyšeli o „hormonech štěstí“. Tímto způsobem se označují endorfiny, látky vznikající v mozku, které podporují dobrou náladu a ovlivňují vnímání bolesti. Dalším hormonem, který nás dokáže povzbudit a dodat potřebnou dávku energie, je dopamin. Trojku životabudičů uzavírá serotonin, který slouží jako přenašeč nervových vzruchů. Pokud nám některé z těchto hormonů schází, jsme unavení, bez nálady, v noci nemůžeme spát, přepadají nás úzkostné, někdy dokonce až depresivní stavy, a vyčerpá nás každá maličkost. Existují přitom celkem snadné způsoby, jak zvýšit hladinu těchto hormonů. Hodně pomáhá pobyt na čerstvém vzduchu, pohyb a pravidelná konzumace některé druhů potravin (například vlašské a kešu ořechy, tvaroh, losos, pstruh, sardinky, tuňák, ovesné vločky, čočka, sója nebo kvalitní hořká čokoláda).
Melatonin regeneruje a udržuje svěžest
Melatoninu se někdy přezdívá spánkový hormon. Vzniká v nadvěsku mozkovém (šišinka, epifýza). Jeho produkce začíná kolem 22. hodiny a ustává nad ránem. Melatonin bývá přirovnáván k „hormonu mládí“, a to plným právem, jeho produkce klesá s přibývajícím věkem. Během spánku se naše tělo regeneruje, takže pokud zalehnete včas, druhý den ráno se vzbudíte krásně odpočatí a plní sil. Pro správnou tvorbu melatoninu je však důležité, aby byla v ložnici co největší tma a aby vás nic nerušilo (hovor lidí ve vedlejší místnosti, zvuky televize, světlo pouličních lamp pronikající oknem apod.).
Štítná žláza řídí metabolismus
Malá
žláza s vnitřní sekrecí tvarem připomínající motýla se nachází na přední straně krku před průdušnicí. Produkuje hormony
tyroxin a trijodotyronin.
Nemoci štítné žlázy postihují osmkrát častěji ženy a jejich výskyt stoupá s věkem. Mezi nejčastější poruchy patří
snížená či zvýšená činnost štítné žlázy a autoimunitní poruchy. Jste v poslední době hodně unavení a chybí vám energie? Trpíte-li zároveň zimomřivostí, bezdůvodně přibýváte na váze, trápí vás zácpa a padají vám vlasy, je velmi pravděpodobné, že máte co do činění s
hypotyreózou (snížená funkce štítné žlázy), pro kterou je typický nedostatek hormonů. Opačná situace nastává při
hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy), kdy je naopak hormonů víc, než organismus potřebuje. Lidé s touto poruchou bývají hodně neklidní, jako by je neustále něco hnalo vpřed. Často si také stěžují na návaly horka, špatný spánek a bezdůvodnou náladovost. Někteří trpí průjmy a nekontrolovatelně hubnou, přestože nedrží žádnou dietu. Typickým projevem hypertyreózy jsou i nápadně vystouplé oči (tzv. exoftalmus). Týkají se některé z uvedených příznaků také vás? Zajděte si k lékaři, ke stanovení diagnózy stačí krevní test a vyšetření ultrazvukem. Lékař pak předepíše vhodnou terapii.
Pro správnou činnost štítné žlázy je důležitý adekvátní příjem jódu. Jeho významným přírodním zdrojem jsou mořské ryby či mořské řasy. Významným zdrojem je také sůl, která je v našich končinách, vzdálených od moře, je sůl tzv. jodizovaná – obohacovaná o jód uměle. Dnešní pozitivní trendy snižování množství soli (až o 1/3 za poslední dobu) ve stravě, tak ale snižují i přísun jódu z těchto zdrojů. Rovněž oblíbená mořská či alpská sůl neobsahuje takové množství jódu, aby se stala jediným a dostačujícím zdrojem. K tomu, abychom přijali potřebné množství tohoto prvku z přirozené stravy, bychom měli denně zkonzumovat 100–250 g rybího masa, což je schopen dodržet asi jen málokdo. Vhodnou formu nabízejí kvalitní doplňky stravy s obsahem přírodního jódu jako je např.
Jód výtažek z Kelpu.
Další důležité hormony
Inzulín: Hormon slinivky břišní, jehož narušený metabolismus úzce souvisí se vznikem cukrovky. Při diabetu 1. typu se netvoří vůbec žádný inzulín, pro diabetes 2. typu je typická snížená citlivost těla vůči inzulínu.
Oxytocin: Látka, která vzniká v podvěsku mozkovém (hypotalamus), ovlivňuje průběh porodu, mateřství a mezilidské vztahy vůbec. Je označován za hormon lásky a důvěry. Ke zvýšení jeho hladiny přispívají něžné doteky, mazlení a vzájemná blízkost.
Adrenalin: Hormon vznikající v nadledvinkách, který se do krve vylučuje ve stavu ohrožení – při strachu a úzkosti nebo tehdy, je-li člověk ve velkém stresu. Připravuje organismus na „útěk, či boj“.
Testosteron: Mužský pohlavní hormon, který se tvoří ve varlatech. V těle ho však mají i ženy (jen asi 10krát méně). Ovlivňuje vývoj mužských pohlavních znaků, produkci spermií, podílí se na růstu svalů a kostí a také na rozvoji typicky mužských vlastností (soutěživost, dravost, snaha vyniknout…).