Už staré kultury, jako byli Egypťané, Řekové či Římané, dobře znaly souvislost světla a života. Řecké „město slunce“ – Heliopolis – se pyšnilo nádherným chrámem, ve kterém byli návštěvníci vystaveni slunečnímu svitu, rafinovaně se rozkládajícímu do různých barev spektra... To, že nám slunce dává nejen život, ale výrazně ovlivňuje také naše zdraví, je nesporný fakt. Každý z vlastní zkušenosti víme, co s námi udělá několik podmračených deštivých dnů. A právě nyní nadchází období, kdy slunečního svitu bude kvapem ubývat.
Známé rčení „kam nechodí slunce, tam chodí lékař“ není daleko od pravdy. Přirozené sluneční světlo má na lidské tělo celou řadu blahodárných účinků. Nemluvě o duši. Často nám spraví náladu už jen to, že se ráno probudíme a za okny se nás usměje rozzářené nebe.
Choďte ven, dokud svítí!
Sluneční záření představuje pro náš organismus významný druh energie, která je nezbytná pro různé tělesné pochody (metabolismus, činnost hormonů apod.). Slunce zahřívá pokožku, tím podporuje krevní běh a snižuje vysoký krevní tlak, což je důležité pro náš kardiovaskulární systém. Odbourává také stres, odstraňuje pocit únavy, napomáhá k lepšímu spánku a stimuluje tvorbu serotoninu, kterému se často přezdívá hormon štěstí. Stabilizuje krevní cukr, snižuje hladinu cholesterolu a v neposlední řadě přispívá k posílení odolnosti – při pobytu na slunci se zvyšuje množství i aktivita bílých krvinek, které zajišťují správnou funkci našeho imunitního systému. Využijte proto každého slunného dne, kterých už teď bude stále méně, a jděte se ven projít.
Odolnost ovlivňuje také „déčko“
Z paprsků čerpáme rovněž vitamin D, který je důležitý nejen pro silné a zdravé kosti a zuby, nebo správnou činnost svalů, ale i pro naši imunitu. A jak známo, právě imunita je tím, co nás drží při životě. Zhoršená imunita se tedy projevuje také zvýšenou náchylností k různým infekčním onemocněním (kromě dalších příznaků, jako je únava, rozmrzelost, přecitlivělost, potíže s usínáním, sklony k depresivním náladám, bolesti zad, kloubů a svalů nebo osteoporóza).
Jak si poradit během chladných měsíců
Vitamin D lze získat prostřednictvím stravy pouze v omezeném množství– je obsažen v tučných rybách (losos, sardinky), v oleji z tresčích jater, ústřicích, krevetách, vaječných žloutcích od slepic chovaných ve volném výběhu, a dokonce i slanině a vepřovém sádle. Tímto způsobem však přijímáme pouhých 10 procent tohoto vitaminu, zbývajících devadesát získáváme právě ze slunce, které jeho tvorbu přirozeně podněcuje. S příchodem podzimních měsíců však slunečního svitu stále více ubývá, proto je vhodné dodat tělu tento vitamin i jiným způsobem. Vhodné jsou kvalitní doplňky stravy, mezi které patří například Megadéčko, které zajistí dostatečnou denní dávku a podpoří tak nejen imunitu, ale i kosti a zuby.