Jód je „potravou“ štítné žlázy, která prostřednictvím hormonů (thyroxinu a trijodthyroxinu) reguluje spotřebu energie v našem těle. Při nedostatku jódu nemůže štítná žláza fungovat správně, a tím ani naše tělo.
K čemu slouží jód
Jód potřebujeme zejména pro správnou funkci štítné žlázy a metabolismus živin (cukrů, tuků i bílkovin). Pozitivně ovlivňuje naši nervovou soustavu, zlepšuje mentální a intelektuální funkce, kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů, podporuje trávení a má příznivý vliv na naši sexualitu.
Jód má naprosto zásadní význam pro správný vývoj mozkové tkáně plodu i dětí. Štítná žláza plodu se vyvíjí od 12. týdne, od 16. dokonce již tvoří vlastní hormony. Je tedy nezbytné, aby těhotná žena měla dostatek jódu již v prvních týdnech těhotenství, neboť je po celé těhotenství a následné kojení jediným zdrojem jódu pro dítě.
Výjimku tvoří Gaves-Basedowa nemoc a karcinom štítné žlázy, kdy jód našemu tělu neprospívá.
Když je jódu nedostatek
Potřeba jódu se mění podle věku a zdravotního stavu. U zdravého dospělého jedince je denní dávka 150 mikrogramů. U těhotných a kojících žen se dávka zvedá až na 250 mikrogramů za den. Jód se vstřebává ve střevě a odtud jej až 70 % putuje právě do štítné žlázy. Pakliže jej má štítná žláza nedostatek, dochází u ní ke změnám nejen ve struktuře (při nedostatku roste tzv. struma), tak i ve funkci (snížená nebo zvýšená).
Mezi základní projevy nedostatku jódu patří špatná látková výměna, nesoustředěnost, zvýšená únava, snížení intelektuálních schopností, chudokrevnost, pocity chladu v končetinách, suchá kůže či zácpa. U žen může způsobit poruchy menstruačního cyklu a problémy s otěhotněním a schopností donosit plod. Jestliže dojde k nedostatku jódu u dětí (i plodu), vzniká riziko poruch růstu, motoriky a snížení duševních schopností i inteligence.
Jak jód získat
Nejsnadnější formou je přijímat jód v potravě. Přirozeným výskytem jódu je moře (mořské řasy, chaluhy, mořská sůl, ryby, plody). Dalšími vhodnými zdroji jsou višně a třesně, brokolice, pórek, žampiony, vejce, hrách, mrkev nebo polníček. U těchto zdrojů je však množství jódu v nich obsažených vázáno na jeho obsah v půdě. Proto je jeho množství spíše kolísavé.
Ne vždy je naše tělo v optimální kondici a množství jódu v potravě nemusí být dostačující. Další komplikací může být neschopnost těla jód v určité formě zpracovat. Aby byla zajištěna dostatečná denní dávka jódu, je možné využít některé z nabídky potravinových doplňků. Vhodné jsou ty, které pocházejí z přírodních zdrojů, ideálně těch mořských. Tím je i preparát Jód výtažek z Kelpu (jód získává z mořských řas).
Lze se předávkovat?
Stejně jako se všemi ostatními prvky v našem těle, i u jódu škodí jak nedostatek, tak přemíra. V případě jódu si dejte pozor na přesolené uzeniny, polotovary a nadměrnou denní konzumaci mořských řas (v salátech, sushi či sušenkách). Při dlouhodobém nadbytku se může u štítné žlázy nastartovat pro změnu její nadměrná činnost.