Chudokrevnost (anémie) je stav, při kterém dochází ke snížení hladiny krevního barviva a tím i počtu červených krvinek. Množství hemoglobinu se pohybuje u mužů přibližně v rozmezí 140-170 g/l, u žen 110-160 g/l, přičemž o chudokrevnosti mluvíme při poklesu těchto hodnot pod spodní hranici. K určení diagnózy stačí jednoduchý test, který je součástí běžného krevního obrazu.
Počáteční příznaky snadno přehlédnete
K varovným signálům patří například brnění v lýtkách, nevolnost, průjmy či naopak zácpa, nadýmání, plynatost, nápadná bledost (zejména v oblasti spojivek, dásní a nehtových lůžek), zimomřivost, sklony k depresivním náladám, celková slabost a stavy na omdlení, ale také vypadávání vlasů a suché lámavé nehty. Člověku se obtížněji dýchá, srdce občas tluče jako o závod a v ústech se tvoří bolestivé afty. U starších osob se může objevit i zmatenost. Problém je však v tom, že všechny tyto potíže mohou být zpočátku pouze mírné, takže je snadno přehlédnete. Neléčená anémie však může vést k velmi vážným následkům.
Riziko zhoršují hemoroidy a silná menstruace
Nejčastější příčinou anémie bývá chybějící
železo. K takovému stavu dochází při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává jeho zásoby v organismu. To je i důvod, proč rizikovou skupinu představují hlavně ženy, které trpí silnou menstruací, pacienti se žaludečními vředy a hemoroidy, nebo ti, kteří dlouhodobě užívají acylpyrin či jiná nesteroidní antirevmatika (skupina léků s protizánětlivým účinkem, které zároveň snižují teplotu a tlumí bolest). Nedostatek železa se může projevit také v době těhotenství, kdy se zvyšuje objem krve v těle a potřeba tohoto minerálu prudce stoupá. S anémií se potýkají rovněž lidé, kteří trpí poruchou vstřebávání živin, a dále vegetariáni nebo vegani, jejichž jídelníček železo prakticky neobsahuje.
Nejlepší zdroj?
Červené maso a vnitřnosti Doporučená denní dávka železa činí přibližně 15 miligramů. Lépe vstřebatelné pro náš organismus je dvojmocné (hemové) železo, které se nachází v potravinách živočišného původu, zejména červeném mase. Například 100 g hovězího obsahuje 2,7 mg železa. Ještě lepším zdrojem jsou vnitřnosti (játra, ledviny, mozek, srdce) – v jedné 100 g porci hovězích jater najdeme přibližně 6,5 mg železa. Odborníci také tvrdí, že u lidí, kteří pravidelně konzumují maso, drůbež a ryby, je menší riziko vzniku nedostatku tohoto stopového prvku. Velké množství železa obsahují také luštěniny, obiloviny (zejména quinoa), brokolice, tofu, dýňová semínka, mák, hořká čokoláda, sušené ovoce, ořechy, různé druhy hub (hlavně sušené hřiby) a další potraviny rostlinného původu, ale ve formě, která je pro naše tělo obtížněji vstřebatelná.
Využití železa podporují také bylinky
Proti chudokrevnosti pomáhají i některé bylinky, například echinacea (třapatka nachová), ale také kopřiva, hořec, jetel nebo pampeliška, které obsahují vitamín C pro lepší využití železa z potravy. Při léčbě anémie se osvědčila také čerstvá nastrouhaná mrkev nebo mrkvová šťáva. Na podporu krvetvorby se doporučuje i salát z červeného zelí, červené řepy a křenu – všechny ingredience se nastrouhají a dochutí se čerstvou natí z petržele. Spolehlivým a zároveň praktickým řešením mohou být také
doplňky stravy, které obsahují dobře vstřebatelný organický zdroj železa, obohacený o komplex vitaminů a minerálů nezbytných pro správnou tvorbu krve (vitamín B12 a kyselina listová). Tyto doplňky jsou volně k sehnání v lékárnách a na e-shopech.